|
| |
|
|
Literární reportáže Petry Procházkové: Poprava - věc veřejná a Adžamal
Marcinková, Veronika ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárními reportážemi Petry Procházkové Poprava - věc veřejná a Adžamal. Jejím cílem je oba texty analyzovat a nalézt v nich znaky literární reportáže. Práce se také pokouší nastínit důvody, které vedou k tomu, že se v České republice literární reportáž téměř nevyskytuje. První kapitola se zaměřuje na charakteristiku žánru reportáže, jeho vznik a vývoj. Zabývá se také fikcí a objektivitou v reportážních textech. Druhá kapitola stručně popisuje současnost psané reportáže v českých tištěných a online médiích. Třetí kapitola se věnuje literární reportáži, pokouší se ji definovat, nastiňuje fenomén polské školy reportáže a dotýká se i současného stavu literárně-publicistických textů v České republice. Druhá část práce začíná kapitolou o životě reportérky a humanitární pracovnice Petry Procházkové. Pátá kapitola se soustředí na popis kontextu vzniku jejích literárních reportáží, konkrétně na situaci v Čečensku (kde se odehrává Poprava - věc veřejná) a Afghánistánu (dějišti Adžamala) na počátku 21. století. Poslední kapitola literární reportáže analyzuje, využívá teoretické poznatky a je doplněna citacemi z obou textů. Součástí práce je také rozhovor s Petrou Procházkovou. Analýzy potvrdily, že jak Poprava, tak Adžamal jsou literárními reportážemi. Rozhovor s autorkou...
|
|
|
Literární reportáže se zaměřením na tematiku ztráty blízkých ve vybraných dílech
Nováková, Klára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje vybraným literárním reportážím se zaměřením na tematiku ztráty blízkého člověka. Žánr na pomezí beletrie a publicistiky v posledních letech nabírá na popularitě, přesto je pro mnohé stále neurčitým pojmem. Práce přibližuje fenomén literární reportáže, charakterizuje ho a uvádí hlavní znaky, zaměřuje se na historii polské reportáže i na současnost polské školy reportáže ve spojení s autory vybraných děl. Následně přináší také teoretické ukotvení ztráty blízkého člověka za použití odborných publikací. V druhé části dochází k intepretaci vybraných děl - Ganbare! Workshopy smrti (2016, česky 2017) Katarzyny Boni, Jako bys jedla kámen (2002, česky 2017) Wojciecha Tochmana a Dvě sestry (2016, česky 2018) Åsne Seierstad se zaměřením na pojetí ztráty blízkých. Posléze se práce věnuje vzájemné komparaci tří děl za účelem demonstrace způsobu psaní o ztrátě blízkého člověka.
|
|
|
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.
|
|
|
Literární reportáže Miroslava Holuba a Jiřího Muchy inspirované cestami po USA v 60. letech 20. století
Kubová, Linda ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na literární reportáže Miroslava Holuba a Jiřího Muchy inspirované jejich výjezdy a cestami po Spojených státech amerických během 60. let 20. století. Hlavními zkoumanými zdroji této práce je Černý a bílý New York od Jiřího Muchy a Anděl na kolečkách od Miroslava Holuba. První kapitola uvádí do kontextu historické a kulturní souvislosti první poloviny šedesátých let kdy byly obě literární reportáže vydány. Další kapitola vymezuje žánr literární reportáže a vývoj tohoto žánru. Následuje biografická část o autorech a stručné shrnutí jejich literárních stylů. Závěrečná kapitola analyzuje literární reportáže Černý a bílý New York a Anděl na kolečkách a porovnává kulturní a společenské smýšlení USA oproti situaci v Československu zachycené v těchto reportážích. Také srovnává styl psaní a vyjadřování autorů. Práce dochází k závěru, že Mucha se spíše zaměřuje na komunity, umění a kulturní scénu, zatímco Holub píše spíše o moderní civilizaci, technice a vědě a varuje před budoucností. Jejich literární styly jsou ovlivněné jejich životními zkušenostmi a kariérami.
|
|
|
Publicistická činnost Oty Pavla v letech 1956 - 1964
Keimar, Jaroslav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Ota Pavel je známý pro svou beletristickou tvorbu, zejména pro povídky s autobiografickými motivy. Účelem této bakalářské práce je poukázat na Pavlovu publicistickou činnost v časopisech, která jeho literární kariéře předcházela. Teoretická část si klade za cíl poskytnout kontextuální portrét Oty Pavla ve vztahu k jeho publicistické činnosti. Praktická část obsahuje kvalitativní rozbor vybraných Pavlových příspěvků v časopisech Stadión a Československý voják v období vymezeném roky 1956 až 1964. Součástí přílohy je Pavlova kompletní bibliografie ve zmíněných periodikách. Klíčová slova Ota Pavel, sport, povídky, časopisy, reportáž, literární reportáž, publicistika
|
|
|
Literární reportáž, teoretické vymezení a vlastní text
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Práce se v teoretické i praktické rovině věnuje fenoménu literární reportáže, známému také pod pojmem polská škola reportáže. Teoretická část porovnává literární reportáž s její tradiční formou a definuje ji na základě rozlišujících a charakteristických rysů. Dále sleduje historický vývoj reportáže, zasazuje jej do kontextu literární i žurnalistické tradice, blíže pak mapuje specifický vývoj a konstituci žánru v Polsku. Neopomíjí ani současnou polskou literární reportáž, její pronikání do Česka a také zmiňuje příklady původní tuzemské tvorby. Práce poté podrobněji rozpracovává problematiku fikce a fikčního vyprávění, aplikuje na ní literárněvědné poznatky a zkoumá, jaký má tento rys pro literární reportáž význam. Druhou stěžejní částí práce, v níž jsou zužitkovány poznatky získané teoretickým rozborem žánru i jeho četbou, je původní reportáž představující téma návratu vlků do české přírody z různých úhlů pohledů.
|
|
|
Havlův odkaz v Ostrovní 13 (literární reportáž)
Matějková, Kristýna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce formou literární reportáže představuje Knihovnu Václava Havla a odkaz člověka, jehož jméno nosí. V teoretické části vymezuje žánr literární reportáže. Nejdříve popisuje historický vývoj reportáže se zaměřením na české a polské novinářské a literární prostředí. Poté v kontrastu s českou tradicí definuje specifický žánr, kterým je polská literární reportáž, přičemž se detailněji zaměřuje na typy vypravěčů a jazyk. V praktické části dochází k realizaci poznatků ve formě autorské literární reportáže, která přibližuje prostředí a fungování Knihovny Václava Havla. Čtenáři prezentuje unikátní instituci, která vznikla po vzoru amerických prezidentských knihoven za účelem archivace a vydávání textů Václava Havla a archiválií s ním spojených, ale i k pořádání kulturních akcí, jež v sobě nesou jeho ducha. Literární reportáž Havlův odkaz v Ostrovní 13 přináší interpretaci, co daný odkaz představuje, v jakých oblastech můžeme dodnes vnímat vliv Václava Havla a čím je pro mnohé inspirací. Základem pro ni je mediální rešerše, studium Havlových textů, návštěvy instituce a rozhovory s Jáchymem Topolem, který je v Knihovně dramaturgem. Výsledkem je text kombinující zpravodajské, dokumentární a beletristické prvky, který představuje instituci, jež se snaží uchovat a prezentovat Václava Havla nejen...
|
|
|
Současná literární reportáž a její vývoj v České republice, Polsku a Francii
Beshirová Idris, Esther ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a současným stavem literární reportáže v České republice, Polsku a ve Francii. Zasazuje literární reportáž do mediálního kontextu, zaměřuje se na historii žánru a jeho hlavní představitele, mapuje aktuální stav liteární reportáže v uvedených zemích, autory a témata jejich textů. Rozebírá faktory, které ovlivňují práci literárních reportérů. Práce se ve svém teoretickém základu opírá o odborné publikace oreportážním žánru v jednotlivých státech ve vztahu k polské reportážní škole a jejím charakteristickým rysům. Řeší zároveň používání prvků fikce, které ovlivňují důvěryhodnost a pravdivost literární reportáže. Ve své praktické části poté rozebírá reportáž Spánek do oběda a zábava do rána polské reportérky Lidie Ostałowské za účelem demonstrovat, jak mohou literární postupy ovlivňovat reportáž po formální i obsahové stránce. K tomu využívá metodu naratologické analýzy a koncept míst nedourčenosti. V závěru práce jsou následně poznatky z teorie žánru aplikovány ve vlastní autorské reportáži s názvem Nantes. Voda, plyn a oheň.
|
|
|
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.
|
host ::
RSS.